Arctic Monkeys

„Nová Spása britské hudební scény“ píše deník The Guardian o skupině čtyř mladých výrůstků z předměstí Shefieldu, na severu Anglie. Jakpak by ne, vždyť země, která se pyšní sestavami jako jsou Beatles, Rolling Stones nebo Led Zeppelin, mohla na konci roku 2005 jen smutně přiznat, že nejprodávanějším singlem byl hit stvořený z mobilního vyzvánění Crazy Frog, nové verze desítky let staré písně Is This The Way (To Amarillo)

Tímto a dalšími superlativy se mluví o skupině, která vznikla v prosinci roku 2002, když se po dokončení studií znudění kluci rozhodli, že si založí skupinu. Kytar se ujali Alex a Jamie, na basskytaru hrál Andy a bubeníkem chtěl být Matt. Všichni byli z High Green, kromě Andyho, který k nim přišel ze sousední Suburbie.

Jací jsou Arctic Monkeys?
Arctic Monkeys jsou spratkové, co se po škole poflakují po ulicích znuděného předměstí typického průmyslového města, nemají co na práci, hledají zábavu, kterou často objevují v krabičkách cigaret a dvou pivech, které jim většinou ani neprodají. Poslouchají si své oblíbené skupiny, které poslouchali i jejich tátové a strejdové, hrajou fotbal na parkovištích, co vypadají spíš jako vrakoviště, poflakují se obytnými čtvrtěmi, opuštěnými garážemi nebo skladištěmi. Krásný obraz přirozenosti undergroundu, bez všech přetvářek a vyčančaností dnešního showbyznysu. Oni ale tak opravdu působí, vidláci s kytarou v ruce. Dělají si, co chtějí, říkají si, co chtějí a hlavně hrají si, co chtějí. A v tom je kouzlo každého indie. Svoboda a nekonečnost. Nezávislost, která jim dovoluje vytvářet stále jasnější a osobitější styl, který je sice směsicí všech skupin britského rockového podsvětí, ale zato má náboj a chytlavost, která obsahuje na rozdíl od ostatních chytlavých skupin z MTV, i svou uměleckou stránku.

arctic_monkeys

Jáká je jejich hudba?
Hudbu Arctic Monkleys bysme mohli přirovnat k jakési encyklopedii Britského nezávislého rocku, k průletu jeho dějinami. Jejich největší silou je totiž dokonalý přehled o ostrovní rockové minulosti, z které umí čerpat. Čerpat tak, aby nehráli trapně a nudně. Aby Arctic Monkeys mohli uspět v souvislosti toho, co se na současné rockové scéně děje, museli přijít s něčím novým, nebo spíše čerstvým. Nahráli album plné potenciálních singlů a jasných hitů. Ve skladbách je opravdu téměř vše podstatné z toho, co britská nezávislá rocková scéna dala. V kytarových riffech jsou zlehka slyšet The Clash, The Smiths a The Kinks. V randálu, který opice umějí vyprodukovat, jsou hodně slyšet a cítit rovněž The Who a pouliční filosofie toho, co ke konci sedmdesátých let zviditelnil Paul Weller se svými The Jam atd atd. Dokonce sami přiznali vliv new yorských The Strokes, průkopníky nového indie.

Jaká je jejich diskografie?
Skupina za těch pět let nahrála, co se dalo. Vydala 2 studiová alba. V roce 2006 Whatever People Say I´m, Thats What I Am Not se známými skladbami jako jsou I Bet You Look Good On The Dancefloor nebo When The Sun Goes Down, album hned trhlo rekord jako nejprodávanější britský debut v historii a porazili i legendární Oasis. O rok později vyšla druhá deska Favourite Worst Nightmare, na které uslyšíme písně jako Fluorescent Adolescent nebo Teddy Pickem. To není ale všechno, Monkeys nám stihli nasázet ještě spoustu epíček a singlů, které taky nejsou k zahození. Za zmínku stojí uvést drůhý ep s názvem Who the Fuck Are Arctic Monkeys? nebo single cd Leave Before the Lights Come On.

-created by Shanghai-

arctic_monkeys2